Hladový nechce jídlo

6. května 2013 v 10:15 | Janinka |  O mně a mých přátelích

O bezdomovcích jsem na svém blogu už psala. Byli to bezdomovci v dopravních prostředcích a v zimě v obchodních centrech. Potkáváme se s nimi vlastně každý den bez rozdílu ročního období. Dnes už ne jen v naší matičce Praze, ale i na menších i malých městech. Většinou, pokud nás neobtěžují, je bez povšimnutí míjíme. Ale minulý týden, jsem se s jednou z nich přímo střetla. Tak vám musím svou malou příhodu popsat.
Tuším, že to byla středa a já měla naplánované nějaké pochůzky po centru. Autobusem sjedu na Smíchov a mířím do metra. Moc lidí takhle kolem poledne v těchto prostorách není. Nespěchám. Pomalým krokem projdu vestibul a po širokých schodech jdu dolů na nástupiště. Zhruba uprostřed schodiště, blíže pravému kraji, sedí stará žena, taková babička šedovlasá a zvedá směrem ke mně ruce. Domnívala jsem se, že upadla a nemůže vstát. Natočila jsem tedy svůj krok směrem k ní. Asi tak pět kroků od ní slyším: " paní dejte mi nějakou korunku, nemám peníze na jídlo …" a…a…a tak to nic, NE NE peníze jí rozhodně nedám. V tom přijíždí do stanice metro a tak mé kroky se zase srovnaly kolmo dolů. A odjela jsem za svými povinnostmi.
Kolem šesté se vracím zpátky. Spokojená, že jsem všechny své záležitosti vyřídila a ještě přemýšlím nad tím, co doma chybí, že budu muset asi zajet do Billy na nákup. Ale vymyslela jsem, že vlastně chybí jen pečivo. Hurá. Vždyť přímo ve vestibulu metra je prodejna pečiva. Nakoupím tedy tady a nemusím do supermarketu. Tady mají taky ty výborné vícezrnné bagety. Tak si zrovna dvě beru taky. No a autobus mi jede za pět minut, tak pomalým krokem stoupám po schodech na nádraží. A světe div se. Paní se od dopoledne přestěhovala z metra na výstupní schody k nádraží. A zase vidím, jak natahuje ruce ke mně s tím, že má hlad, ať ji dám pár korunek na jídlo. Vím, že tohle nemá v žádném případku cenu. Dám-li ji peníze, zajde do bufáče na nádraží a koupí si krabicák. Tak tedy sahám do tašky s pečivem a vytahuji jednu z baget. Je velká, vláčná a já vím, že taky moc dobrá. A říkám (ještě dost vzdálena) : "peníze vám nedám, ale tady máte něco k jídlu" A nevěřili byste, co rázem vychází z úst oné bezdomovkyně za slova (no Pražáci znalí minimálně tuší Nerozhodný) : "TY pí.o,to si strč do pr…e, na to se ti můžu vysr..!!!"

Má otázka zní: "Od kdy hladový člověk nechce jídlo?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TomkoU TomkoU | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 12:16 | Reagovat

Velmi zajímavý blog

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama