Říjen 2009

Recept kterým potěšíte jedlíky

25. října 2009 v 18:03 Dobré jídlo
Jsem z velké rodiny a máme s manželem hodně přátel. Často chystáme rodinné sešlosti a přátelská setkání. Není vyjímkou, že máme ke stolu 20 hostů. Aby se u nás cítili všichni dobře, víme, že je třeba je dobře "nakrmit a napojit". Záleží samozřejmě, kdo má přijít. A jeden recept bych chtěla představit i Vám. Je to upravený recept Kluků v akci (vepřová kolena nejsou vždy k mání) a zaručeně funguje pro 75% našich známých. Pro dlouhé zimní večery jako dělaný. Tak tady je a DOBROU CHUŤ!

Vepřové koleno na pivě se šťouchanými brambory - 6 porcí
1,5kg vepřového ramínka
500 ml černého piva
10 stroužků česneku
4 velké cibule i víc
8 lžic plnotučné hořčice
mletá sladká paprika
nové koření
pepř černý mletý
bobkový list
kmín drcený
instantní jíška tmavá nebo chlebová střídka na zahuštění šťávy
sůl
hořčice
čerstvý strouhaný křen
1. Vepřové ramínko pokrájíme na porce a do masa řádně vetřeme hořčici, sůl, pepř, kmín, sladkou papriku a česnek krájený najemno.
2. Vložíme do pekáče, osolíme, okmínujeme, zasypeme hrubě krájenou cibulí, přidáme nové koření, bobkový list a celý pepř. Zalijeme pivem, zakryjeme poklicí a dáme péct do trouby při 180°C na cca 1 až 1,5 hodiny. V průběhu pečení maso podléváme a přeléváme. Jakmile je maso měkké, odkryjeme
a maso dopékáme na barvu.
3. Veškerou šťávu s rozpečenou cibulí slijeme do hrnce, zredukujeme a lehce dohustíme jíškou nebo chlebovou střídkou. Podle potřeby dochutíme.
4. Podáváme se šťávou a brambory. Doplníme hořčicí a strouhaným křenem.
šťouchané brambory
500 g brambor
100 g slaniny
3 mladé lahůdkové cibule s natí/ nebo osmažená cibule dle chuti
sůl
pepř
Brambory uvaříme ve slupce do měkka, rozšťoucháme, ochutíme solí, pepřem, drceným kmínem. Slaninu a mladou cibuli nakrájíme najemno, orestujeme a zamícháme do brambor.


Úžasná gratulace pro Haničku

25. října 2009 v 17:18 O mně a mých přátelích
Mám úžasného kamaráda a divím se, že se neživí v nějakém jiném oboru než je ten jeho. Jeho stati jsou vždy tak výstižné a úžasně probarvené. Poslední z jeho "dílek" Vám chci představit. Je to "jen" gratulace naší kolegyňce k jejím 50. narozeninám:

Haničce


Když otevřel jsem pozvánku, myslel jsem, že se mýlíš!
Snad třicet pět, snad čtyřicet, však padesát je příliš.

Jenže pak jsem se podíval na jinou tvář - tu svoji
A pochopil, že v tomhle boji nikdo neobstojí,

Že je to čas, ten mizera, ten neúprosný sudí,
roky nám léta přičítá, když tiskne nás k své hrudi,

fouká nám stříbro do vlasů, do tváře kreslí vrásky
a potměšile sleduje, zda ubývá i lásky

Však na co klesat na myslích a házet flinty do žit,
Život je občas nádherný, proto ho zkusme prožít.

Tak nevěř těm, co říkají, že už se blíží stáří.
Jen tak se člověk cítí stár, jak jeho duše září.

A nevěš hlavu, dá se žít i v tomhletom mužném věku,
I když už míň je radostí a více věcí k vzteku.

Proto mi dovol - jménem všech - popřát Ti hodně zdraví.
Přejem Ti štěstí, lásku, klid a ať se dlouho slaví.

Přejem Ti pokoj v duši Tvé, když bouřky zuří venku.
na tohle všechno, Haničko, nám dovol zvednout sklenku.



Tak jsme si ji pořídili

17. října 2009 v 15:01 O mně a mých přátelích
Bylo to takhle před vánocemi. Volá babička, že je venku 25 pod nulou a závěje po kolena a chudák ta kočička, co se tam potuluje. Asi ji někdo vyhodil. Je krásná! A nápad byl tady. Děti si přejí sice psa, ale kdo by s ním chodil ven? A kočka je tvor domácí. Tak ji dcera dostala pod stromeček.
Missinka hajá
No řekněte: Není krásná? Jen nechápu proč ji ten náš taťka nemá stále po dvou letech rád :-)

Jen do toho

13. října 2009 v 20:55 | Janinka
Člověk musí občas něco nového vyzkoušet, aby zjistil jak na tom je. "Mami udělej si blog." Nějakou dobu (asi dva měsíce - jsem starší člověk, tak to déle trvá) přemýšlím a teď to zkouším. Tak se na mne nezlobte, že to není ONO. :-)))